Od korunek po řetízky
Dva regiony v lecčem podobné, v lecčem zcela odlišné. Chebsko výrazně ovlivnila kultura sousedních německých regionů, například Duryňska nebo Vogtlandska. Karlovarské kroje se oproti tomu více podobaly krojům, které se oblékaly na území Čech. Na Chebsku se v krojích chodilo zhruba do 80. let 19. století, ale protože místní měli ke svým zvykům i muzice hluboký vztah, lidová kultura se tu připomínala i nadále. Lázeňská města si zvala chebské sedláky, aby své kroje a tradice předváděli.
Karlovarské kroje za těmi chebskými rozhodně nezaostávaly. Daleko více se však podobaly oděvům, které se nosily na zbytku českého území – typická bývala baňatá silueta a velké množství sukní. Ženy si často kupovaly drahé látky, nosilo se hedvábí, brokát či atlas. Čím luxusnější látka byla, tím více ji ženy a dívky dávaly na odiv.
Lidový oděv byl bohatý; muži nosili stříbrné řetízky a přívěsky, které se sice objevovaly také v jiných regionech, avšak zdaleka ne tak často. Ženy se pyšnily složitými stříbrnými závěsy na krk, sestavenými z mincí, rozličných kovových prvků, barevných kamínků a křížků.
