Pozapomenutý německý jazykový ostrov
Německá historie českého pohraničí je poměrně známá, ale o jazykovém ostrově na Vysočině v českém Horácku se mluví už méně. V okolí Jihlavy, na samém pomezí Čech a Moravy, přitom najdete osmdesátku obcí, kde se až do konce druhé světové války přirozeně prolínala čeština s němčinou. Německy mluvící osadníci do oblasti přišli již ve středověku. V řadě vesnic se mluvilo skoro výhradně německy až do konce druhé světové války, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto.
Na Německobrodsku (dnes Havlíčkobrodsku), Štocku a Polensku se prolínala i česká a německá lidová kultura. Hrálo se tu na podomácku vyrobené housle neboli skřipky s typicky vrzavým zvukem. Především ženy tančily o přestávkách mezi muzikou specifická kola a spolu s muži také sestavy tanců, kterým se říkalo hačó. Typické bylo rovněž takzvané tušování, skupinový tanec mužů a žen doprovozený zpěvem písní. Jak jinak než česko-německých. Přezdívalo se jim Mischlieder neboli smíšené písně. Jazyk se mísil rovněž v názvosloví krojových částí – třeba taková Scharkarock (počeštěně šarka) byla sukně a na hlavě se nosila die Pline (plína).
