Ráj holubiček
Plzeňsko se dělí na užší a širší. První oblast zahrnuje území bývalých poddanských vsí města Plzně, spadají sem třeba Ledce, Chrást či Ejpovice. Před zrušením poddanství v roce 1848 byla Plzeň vrchností dokonce pro třicet vesnic. Nejvýraznějšími národopisnými oblastmi širšího Plzeňska byly například Chotěšovsko, Plasko nebo Stříbrsko.
Šlo také o bohatý rolnický kraj. Do poloviny 19. století se zde pěstovalo obilí a chovaly ovce. Místní sukno se vyváželo i za hranice Rakouska-Uherska. Ve vsích kolem Plzně, dnes městských částech jako Koterov či Bolevec, stále ještě najdete návsi s tradičními statky. Bydleli tu majetní sedláci.
Plzeňské kroje nejvíc rozkvétaly v letech 1830–1850. Tehdy také sukně plzeňských žen a dívek dosahovaly největší šíře, stejně jako křídla holubic, které zdobily jejich hlavu. Nosilo se nejméně pět spodniček, ale při slavnostních událostech deset až patnáct. Ženy bohatších sedláků si ve svátek braly i pětadvacet sukní. Po roce 1850 se lidový oděv začal zjednodušovat. Ale způsob šití, přípravy a oblékání původního kroje byl stále v živém povědomí.
Soubor Jiskra vydal 2 hudební alba plná tradičních písní Až pojedu kolem Radyně (1999) a Vod Plzně písničky vezeme (2006). Ukázku najdete u nás na webu, ale pokud si je chcete poslechnout všechny, najdete je na YouTube kanálu souboru zde.
Svatební korunka z Chotěšova
